Profily vs. prostředí
Nedávno jsme se setkali za zvláštním názorem, že by uživatel měl mít dva profily, jeden pro den a druhý pro noc. V tomto článku si přiblížíme skutečnosti, proč je tento názor přinejmenším nevhodný pro praktické použití. Názory jsou čerpány z naší praxe a z knihy Správa barev od autorů B. Frasera, Ch. Murpho a F. Buntinga (jediná česky psaná publikace, která se zabývá komplexně správou barev).
Na začátku tady máme hledisko praktické. Uživatel si musí manuálně hlídat nahrávání profilů do LUT grafické karty a také jeho nechtěné změny různými aplikacemi. Tento úkol lze snadno řešit pomoci nástroje LUT manager, o kterém jsme už psali, ale tento postup se to může stát pro uživatele frustrujícím a pak špatně nastavený profil z lenosti může nepáchat více škody, než užitku.
Další, avšak mnohem podstatnější je hledisko technické. Monitory netuší, jestli je den nebo noc. Monitory to nemají jak zjistit. Když pomineme fakt přirozeného posunu v podání barev v průběhu času, tak svítí pořád stejně, nehledě na to, jestli je den nebo noc. To, co ovšem mění, je pozorovatel!
V článku o metametrii jsme psali o tom, že lidské oko vnímá stejný barevný vjem za různých světelných podmínek. Se změnou osvětlení v místnosti, se mění i vnímání barev na monitoru. Pokud za monitorem budete mít sytě žlutou zeď, bude se vám za jasného dne zdát obraz na monitoru nažloutlý, viz dále. Nicméně, při dnešních úhlopříčkách displejů, není tento jev tak významný. Vliv okolního prostředí se dá snadno kompenzovat vyšším jasem monitoru, kdy monitor „přesvítí“ okolní prostředí. To bohužel také vede k vyšší únavě oka, protože přijímá vyšší množství fotonů a je to stejné jako s manuální prací – zvýšené úsilí vede k rychlejší únavě.
Pak je tady ještě jeden, drobný detail v podobě toho, že den je široký pojem. Den v zimě a den v létě jsou z hlediska správy barev dvě úplně odlišná prostředí. Den v zimě bez sněhu bude něco jiného než se sněhem. Pak tady máme ještě východ/západ slunce, mraky na obloze, přímé slunce, různé měsíce v roce atd. Na druhé straně tady máme noc, která je většinou stejná za všech podmínek (vyjma sněhové nadílky, kdy se světlo pouličních lamp rozsvítí celé okolí díky odrazu světla od sněhu). Tudíž museli byste mít správný profil podle počasí, ročního a denního doby a to už je slušná řádka profilů.
Třetí a poslední hledisko a to je správa barev samotná. Monitory by se neměli kalibrovat podle toho, jaké osvětlení v místnosti zrovna máte, to by mělo být irelevantní, jak už jsme nastínili v předchozím textu, ale kalibrovat na výstupní zařízení. Příklad, pokud fotíte na web a vaši zákazníci si budou prohlížet vaše fotky na běžné konzumní elektronice, musíte si podle toho zvolit správný barevný profil (sRGB), gamma křivku (2,2) a náhradní teplotu chromatičnosti, alias bílý bod (D65). Ale pokud máte třeba portrétový ateliér, kde máte blesky seřízené na 5500 K nebo na tuto teplotu bílého bodu máte seřízeno tiskové zařízení (nebo nejlépe obojí), tak na tuto teplotu musíte kalibrovat i monitor. Jinými slovy, nastavení kalibrace musí jasně odpovídat cílovému zařízení, na kterém fotka bude konzumována. Sami autoři knihy Správa barev uvádějí, že okolní rozptýlené světlo v místnosti, kde na stěnách nejsou jasné a pestré barvy je přijatelné, naopak přímé sluneční světlo je nepřijatelné. Naše doporučení najdete na konci článku.
Zde je nutné zmínit skutečnost, že kolorimetry, jako například námi používaná řada Spyder, má externí senzor, který změří před kalibrací v místnosti okolní osvětlení a výsledkem je doporučení pro náhradní teplotu chromatičnosti a jas monitoru. Cílem tohoto měření teplota bílého bodu, který by odpovídal osvětlení v místnosti a úroveň jasu, při kterém bude světlo z monitoru dominantní. Výsledky těchto měření mohou vést k pocitu, že je potřeba více profilů, ale opak je pravdou, tato měření by měla být ve dne i v noci stejný výsledek!
U hardwarově kalibrovatelných monitorů by navíc byla potřeba i neustálá přítomnost sondy, které by měnila LUT monitoru pro den a noc, což by poněkud uživatele zdržovala od práce.
Malá vsuvka z grafických studií. Ta lepší studia mají většinou zatemněná okna, mají speciální zdroje světla s certifikátem spektrální charakteristiky nebo aspoň místnost, kde takové světlo je, popř. světelný box (další k zakoupení zde), kde je zdroj světla s přesnou spektrální charakteristikou, které slouží k hodnocení výstupu z tiskového zařízení.
Doporučení od nás:
- Jeden profil pro stabilní světelné podmínky. Pokud je nemůžete zajistit aktivně, zajistěte je pasivně – pracujte v noci. Úpravy fotografií se sestávají z mnoha úkonů, na které nepotřebujete mít zrovna noc – třídění fotek, ořez, čištění fotek atd. Samotné vyvolání a předtiskovou přípravu můžete nechat na večerní dobu.
- Před úpravou barev nesledujte velké jasné barvy, protože si vaše oko bude pamatovat tyto barvy (tento jev si můžete ověřit na tomto odkazu). Zaměřte se na černou tečku uprostřed a upřeně ji pozorujte, na konci uvidíte černobílý obrázek barevně.
- Pokud máte v zorném poli při práci na monitoru nevhodný objekt, dejte si za monitor velký šedý papír odstínu neutrální šedé, který neutralizuje vnímání nevhodných podmínek. Můžete si nastavit i mírně vyšší jas na monitoru, který „přesvítí“ okolní podmínky, ale to povede k vyšší námaze vašeho oka, které bude dříve unavené.